Regenerace
Uplatnění najdeme i ve sportovním lékařství. Procedury v hyperbarické komoře pomáhají zvýšit fyzickou zdatnost a urychlují regeneraci po zátěži. HBOT rovněž pomáhá sportovcům v případě přetrénování. Procedury HBOT napomáhají k rychlé rehabilitaci po různých onemocněních a zároveň terapie v hyperbarické komoře urychlují hojení po sportovním úrazu či operaci. Procedury v hyperbarické komoře pomáhají všem rekreačním i vrcholovým sportovcům ke zvyšování výkonnosti. Pravidelně ji používají vrcholoví atleti, fotbalisté, hokejisté, judisti, boxeři, basketbalisté a další. Mezi vrcholové sportovce, kteří využívají HBOT procedury, patří například nejlepší světový basketbalista LeBron James.
Jak vznikla hyperbarická kyslíková terapie?
Historie hyperbarické medicíny sahá až do roku 1917. Za skutečné zakladatele oboru jsou ale považováni Brit Churchill-Davidson a holandský chirurg prof. Boerema, kteří publikovali první práce koncem 50. a počátkem 60. let minulého století. Boerema jako první prováděl náročné kardiochirurgické operace v hyperbarické komoře (transpozice velkých cév, korekce Fallotovy tetralogie), ve svých studiích prokázal, že transport fyzikálně rozpuštěného O2 v plazmě v hyperbarickém prostředí stačí k přežití experimentálně vykrvácených zvířat s téměř nulovou hodnotou hemoglobinu. V hyperbarickém prostředí 0,3 MPa při dýchání čistého kyslíku byla zvířata ponechána s nulovými hodnotami hemoglobinu 15 minut a během této doby nebyly zjištěny patologické změny na EKG a EEG, ani změny v parametrech vnitřního prostředí, konkrétně v acidobazické rovnováze. Po retransfúzi krve zvířata žila dále a nedošlo u nich k symptomům z anoxie. Své zkušenosti profesor Boerema shrnul v publikaci z roku 1960 „Life without Blood“. Tato studie, se namující s možností udržení života bez hemoglobinu pomocí inhalace hyperbarického kyslíku, se stala základním kamenem moderní historie hyperbarické medicíny.